Společnost pro plánování rodiny a sexuální výchovu

Antikoncepční kuchařka

Antikoncepce po porodu - Antikoncepční kuchařka


Níže uvedený text je kapitola z knihy MUDr. Radima Uzla Antikoncepční kuchařka, která vyšla v Gradě v roce 1999. Některé uvedené konkrétní způsoby antikoncepce již nemusí být aktuální, kniha však přesto stojí za přečtení.

Plodnost ženy trvá prakticky po celou dobu života, pokud má dotyčná menstruační cyklus. Neustále se opakující koloběh uvolňování vajíčka z vaječníku a dozrávání sliznice v děloze způsobí, že v případě pravidelného nechráněného pohlavního styku s plodným mužem je každá žena v průběhu svého života schopna porodit 15 - 20 dětí. Podle statistik se v naší republice vyskytují každoročně nejmladší těhotné přibližně ve věku kolem dvanácti let a nejstarší těhotná bývá dáma více než padesátiletá. Přestože někteří pamětníci ještě vzpomínají na oslavy matek-údernic, které po porodu  svého patnáctého dítěte dostávaly od prezidenta republiky Řád práce, dnes by již opravdu málokdo byl ochoten podstupovat takovéto rozmnožovací rekordy.

Světová populační exploze vděčí mimo jiné také za enormní zkrácení intervalu mezi jednotlivými porody. Jistě znáte ze svého okolí případy, kdy žena po porodu otěhotněla, aniž by vůbec dostala menstruaci. Šestinedělí tak někdy plynule přechází do dalšího těhotenství bez jakýchkoliv varovných známek, toto nové těhotenství bývá zjištěno značně pozdě a než se rok s rokem sejde, je na světě další potomek. Zásadou plánovaného rodičovství není jenom svobodné rozhodnutí o termínu prvního porodu a o celkovém počtu dětí, ale také takzvaný „spacing“, tedy intervaly mezi narozením jednotlivých dětí. Velmi brzy po sobe náslůedující porody mohou ženu tělesně i duševně vyčerpávat a mateřství pak dostává poněkud hořkou příchuť únavy a výčitek.

Bezprostřední období po porodu sice představuje stadium neplodnosti, je však u různých žen značně individuální a jeho trvání závisí na mnoha okolnostech. Kojící žena se těší pochopitelně delšímu období neplodnosti než ta, která již dítě od prsu odstavila, nicméně obě jsou obětmi možného rizika nečekaného a nepředpokládaného návratu plodnosti.

Jak je to tedy vůbec s porodem, kojením a následnou plodností ženy? V průběhu těhotenství a těsně po porodu je pravidelná činnost vaječníků zastavena a k uvolňování vajíček nedochází. Je to způsobeno hormonální blokádou činnosti podvěsku moznového, který nevydává ovulační signál, podobně jako je tomu při užívání hormonálních antikoncepčních tablet. Pokud žena po porodu vůbec nekojí, dostavuje se první menstruace od narození dítěte za čtyři až šest týdnů. Plně kojící žena má období bez menstruačního krvácení podstatně delší, tím se také prodlužuje její poporodní neplodnost, v žádném případě však nemůže počítat s antikoncepční ochranou způsobenou kojením delší než šest měsíců. Je to tedy významný rozdíl proti některým primitivním africkým kmenům, u nichž je několikaletá neplodnost kojících žen zabezpečena ještě složením potravy bez zemědělských produktů a kočovným způsobem života.

Jak dalece spolehlivý je tedy v našich podmínkách antikoncepční efekt kojení? V tomto ohledu bylo už provedeno nepřeberné množství různých pozorování a výzkumů a všechny se shodují v jednom poznatku: zablokování uvolnění vajíčka závisí na délce dráždění prsní bradavky sáním novorozence. Při tomto ději se totiž do krevního oběhu ženy uvolňuje hormon zvaný prolaktin, který příznivě působí právě na tvorbu mléka, na druhé straně však zase blokuje ve vaječníku ovulaci. Záleží tedy na délce jednotlivých kojení, ale ještě více na frekvenci přikládání dítěte k prsu. Dokonalý antikoncepční efekt vyžaduje nejméně šest kojení za 24 hodin, závisí také na množství vytvořeného mléka. Činnost prsní žlázy je totiž jakési perpetuum mobile - čím častěji a čím více se prsní bradavky dráždí, tím více mléka se vytvoří a to má zase vliv na kvantum prolaktinu, který, jak už jsme řekli, brzdí vaječníkovou činnost.

Jakmile tedy dítě poprvé v životě ochutná umělou výživu, mělo by to pro jeho matku znamenat varovný signál, aby se honem poohlédla po nějaké antikoncepci. Částečné kojení spojené s umělým přikrmováním skýtá totiž před možným otěhotněním jenom zcela nepatrnou ochranu. I při plném kojení je možno se na antikoncepční účinek spolehnout jenom prvních šest měsíců po porodu, při tom by noční přestávka v kojení neměla být delší než šest hodin. Pokud se ovšem i při tomto způsobu kojení objeví menstruační krvácení, znamená to, že bezpečnost mléčné antikoncepce končí.

První pohlavní styk po porodu by se měl ovšem uskutečnit až po šestinedělí. Toto pěkné české slovo znamená, že to trvá opravdu šest týdnů, než se v ženském těle všechno vrátí k původním poměrům, jaké byly před otěhotněním. Bohužel však ve výzkumné dotazníkové akci u nás téměř každá pátá žena připouští, že k pohlavnímu styku došlo dříve, většinou na naléhání partnera. První soulož po porodu bývá někdy doprovázena nepříjemnými pocity. Žena často pociťuje bolesti v jizvě na hrázi po ošetření poporodního poranění. Výjimkou nebývá ani nedostatečné zvlhčení pohlavních orgánů, což vede k takzvané „souloži na sucho“. Tento jev trvá často po celou dobu kojení a má většinou původ hormonální.

Z toho důvodu se jako první a nejlepší antikoncepční prostředek po porodu doporučuje zvlhčený neboli lubrikovaný prezervativ. Splňuje totiž také požadavek mikrobní ochrany ženských pohlavních orgánů. Zejména po porodu zde totiž existuje zvýšená možnost infekce, která v tomto období představuje vážné nebezpečí. Další velice výhodnou antikoncepční metodou pro kojící ženu je nitroděložní antikoncepční tělísko. To je možno zavádět do dělohy buď bezprostředně po porodu, nebo i později, podle zásad uvedených v minulé kapitole. Množství produkovaného mateřského mléka není zavedeným tělískem nijak ovlivněno, kojící žena má dokonce určitou výhodu v tom, že je u ní zavedení tělíska méně bolestivé.

Také hormonální antikoncepční tablety je možno po porodu užívat. Tady dáváme přednost čistě gestagenním tabletám, obsahujícím pouze hormon žlutého tělíska. Ty se užívají nepřetržitě, s užíváním je možno začít hned po porodu nebo po šestinedělí. Tyto pilulky neovlivňují kojení a neškodí novorozenci. Jejich jedinou nevýhodou je možnost nepravidelného krvavého špinění.

Kombinované hormonální antikoncepční tablety s obsahem estrogenu byly dříve určeny výhradně pro ženy, které už své dítě od prsu odstavily. Byl to totiž právě hormon estrogen, který způsobil často snížení tvorby mléka nehledě k tomu, že u původních vysoko dávkovaných tablet se tento hormon také do mateřského mléka vylučoval a tím se dostíával i do těla kojeného dítěte. Jakmile však byla denní dávka estrogenu v pilulce snížena až na 30 mikrogramů, zjistilo se, že podávání takovéhoto preparátu už tvorbu mléka prakticky neovlivňuje. Také množství hormonu, které dítě s mateřským mlékem vypije, je dokonce nižší než množství estrogenu v přírodní potravě, zejména v kravském mléce, z nehož je zhotovena umělá výživa. Po poradě s lékařem tedy může kojící žena i tyto moderní tablety bez obav užívat.

Za šest týdnů po porodu je možno také zavést hormonální podkožní tyčinky Norplant, které rovněž novorozenci nijak neškodí a tvorbu mléka neovlivňují. Tyto tyčinky pochopitelně volí žena, která nejméně pět let po dalším dítěti netouží. Při kratším intervalu mezi dětmi by sice tyčinky fungovaly také dobře, vzhledem k poměrně značné ceně by to však nebylo hospodárné.

Je zajímavé, jak mnohé kojící ženy po porodu trpí často naprosto zbytečnými obavami z možného škodlivého účinku hormonů, zatímco jim naprosto nevadí pobyt v zakouřeném prostředí, nebo si dokonce některé z nich občas zapálí cigaretu. Nikotin proniká do mateřského mléka mnohem rychleji než jakýkoliv hormon, takže kojící žena, která kouří, představuje pro své dítě opravdového škůdce.


Autor: MUDr. Radim Uzel CSc.
© 2001 - 2013 Společnost pro plánování rodiny a sexuální výchovu | používáme phpRS