Společnost pro plánování rodiny a sexuální výchovu

Antikoncepční kuchařka

Filosofie antikoncepce - Antikoncepční kuchařka


Níže uvedený text je kapitola z knihy MUDr. Radima Uzla Antikoncepční kuchařka, která vyšla v Gradě v roce 1999. Některé uvedené konkrétní způsoby antikoncepce již nemusí být aktuální, kniha však přesto stojí za přečtení.

Co všechno na světě má už svou vlastní filosofii? Jelikož jsem však nedávno v tisku četl dokonce o filosofii produkce mléka, domnívám se, že 4000 let dokumentovaná snaha o regulaci lidského potomstva také filosofický přístup zasluhuje. Většina z těch sedmdesáti miliónů žen každodenně polykajících svou hormonální pilulku se rozhodně filosofickými úvahami nezatěžuje, nicméně se však jedná o jev tak masový a počínání tak netradiční, že je zapotřebí zamyslet se nad tímto fenoménem poněkud hlouběji.

Před více než čtyřiceti lety napsal Richard Gordon dnes již klasickou knihu Doktor v domě, podle níž pak vznikl neméně slavný film s Dickem Bogardem. Tentýž autor pak proslul několika dalšími humoristickými knížkami z lékařského prostředí a zabrousil dokonce i do literatury faktu, kterou ovšem servíruje s typickým anglickým humorem. V jeho „Podivuhodných dějinách lékařství“ můžeme narazit na pozoruhodnou větu: „Všeobecné rozšíření antikoncepční pilulky v polovině dvacátého století významně přispělo k osvobození ženy stejně jako vynález mandlu v polovině století devatenáctého.“

Ve své knize Gordon vzpomíná také ctihodného reverenda Thomase Roberta Malthuse, který již v roce 1798 - to bylo před 200 lety - varoval lidstvo před tím, že neomezené páření povede k jeho zániku z přelidnění. Malthus vítal všechny skutečnosti, které by takovýto konec mohly odvrátit: zdraví škodlivé zaměstnání, těžkou práci, extrémní chudobu, špatnou výživu, nahromadění lidí ve velkých městech, zhoubné výstřelky, nemoci, epidemie, války i hladomory. Reverend Malthus měl sám tři děti a považoval jakoukoliv antikoncepci za neúčinnou. Když nebyly zrovna po ruce války a epidemie, doporučoval pohlavní zdrženlivost a zvýšení zákonného věku pro vstup do manželství.

Knihy doporučující jakoukoliv regulaci početí neměly nikdy na růžích ustláno. Jednu takovou napsal Američan Charles Knowlton a byla míněna jako praktická příručka pro mladá manželství. Její vydavatel Henry Cook v Bristolu byl za její vydání v roce 1876 odsouzen ke dvěma letům nucených prací. Hned následujícího roku pronesl v londýnské radnici státní prokurátor tato památná slova:

„Jak špatná a zkažená je to kniha dokazuje i to, že by nikdo nedopustil, aby volně ležela na stole v jeho domácnosti a žádný slušně vychovaný manžel by své ženě nedovolil ji číst. Nabádá totiž lidi, aby majíce sexuální styk se vyhnuli tomu, co Prozřetelnost určila jako jeho přirozený následek.“

Výčet antikoncepčních průkopníků a vylíčení jejich pronásledování a tragické osudy by vydal na objemnou monografii. Nejhorší na celé věci je, že tato historie pokračuje plynule až do dnešních dnů. Pokrytectví, tabuizace a falešná interpretace faktů budou zřejmě provázet antikoncepci až do třetího tisíciletí po Kristu.

Vysoce kontroverzní postavení antikoncepce z pohledu totalitárních ideologií vyplývá ze samotné podstaty jejího účelu a účinku v lidské společnosti. Antikoncepce stojí totiž u kolébky tak zvané humanizace sexuality. Vlastností našeho živočišného druhu, jeho vydělením z ostatní živé přírody, totiž není pouze schopnost řeči a abstraktního myšlení, nebo uvědomování si nutnosti vlastní smrti, či podle některých existence nesmrtelné duše, ale také oddělení sexuálního života od rozmnožování. Tato tendence je patrná v dějinách lidské společnosti, kam až paměť lidstva sahá a patří k jednomu z hlavních rozlišovacích znaků druhu Homo sapiens. Požádejte kteréhokoliv člověka, ať učiní k dnešnímu dni inventuru svých pohlavních styků a rozdělí je na soulože oplodňující a dále pak na ty, které k tomuto bohulibému účelu sloužit neměly. Troufám si říci, že výsledek tohoto šetření je předem jasný, zřetelný a do očí bijící.

Neustále se opakující ovulační stereotyp menstruačního cyklu představuje pro každou ženu za život nejméně 300 ovulací. Těchto 300 uvolněných a oplození schopných vajíček představuje v útrobách každé ženy biologickou časovanou bombu, která spojena s rozbuškou několika miliard spermií a odpálena doutnákem pohlavního styku vede ke světové populační explozi. Pokud počítáme se sexuální abstinencí do 17-18 let věku, s přibývající incidencí anovulačních cyklů v preklimakteriu, několika těhotenstvími a obdobími laktace, je každá zdravá žena při pravidelném nechráněném pohlavním styku schopna přivést na svět asi 20 potomků. Je sice pravda, že ty reverendem Malthusem vítané války, epidemie a hladomory mohou následky této exploze do značné míry tlumit, museli bychom však zcela rezignovat na pacifistická hnutí, potravinové programy, hygienu i očkování.

Lidé totiž ne dosti důsledně dělají rozdíl mezi „vědeckou diskusí“ a „společenskou konverzací“. Ve svých životech se často pohybujeme v různých režimech řeči a intelektuální konverzace by v sobě měla zahrnovat schopnost překládat z jednoho režimu do jiného, svá stanoviska sbližovat a jiným režimům řeči alespoň částečně rozumět. Pokud bychom označili metody plánovaného rodičovství za zásah proti přírodě či prozřetelnosti, museli bychom tak stejně označit  i očkování proti neštovicím a léčbu závažných infekcí antibiotiky. Když přinášíme káhirským, somálským, etiopským, či argentinským rodinám očkovací látku, nesmíme pak zavírat oči před používáním kondomu. I společenská konverzace filozofů by měla pochopit, že pracovník Světové zdravotnické organizace držící v jedné ruce očkovací vakcinu a antibiotika, musí mít okamžitě v druhé ruce tablety hormonální antikoncepce. Buď odmítne otevřít kteroukoliv tuto ruku, pak pochválen buď duch Thomase Roberta Malthuse (1766-1834), nebo musí současně otevřít ruce obě. Skutečnost, že tady bylo očkování, hygienická opatření a antibiotika dříve než spolehlivá antikoncepce, způsobilo právě ten hrozivý (a naštěstí časově omezený) nárůst světové populace. Pokud to filosofičtí účastníci společenské konverzace nepochopí a nadále se nepokusí sblížit se, či alespoň škvírou nahlédnout do „režimu řeči“ vědecké diskuse, neváhám jejich postup označit za ignoranci a názory za tmářské.

Doufám tedy, že tato knížka alespoň trochu podpořila názor, že moderní antikoncepce je nepostradatelnou součástí reprodukčního zdraví člověka a že přispívá k jeho svobodě a jakkoliv to možná zní frázovitě a nadneseně, přispívá k jeho životnímu štěstí.


Autor: MUDr. Radim Uzel CSc.
© 2001 - 2013 Společnost pro plánování rodiny a sexuální výchovu | používáme phpRS